Josef Bolf: Tušení stínu

Název výstavy převzatý ze stejnojmenného sci-fi románu Ludvíka Součka, který Josef Bolf četl v dětství, odkazuje ke škrábání obrazů do vosku natřeného černou tuší. Jeden z nejosobitějších současných českých malířů se tak v Národní galerii vrátil k technice, kterou před skoro deseti lety víceméně opustil a kombinuje ji s vystavenými animacemi nebo kolážemi vrstvenými na skleněné desky. Doprovodná publikace adekvátně technice i námětům potemněla, z obrazové části černá prosákla do celé knihy. Obrazy z tmavé plochy vystupují na nehlazeném papíře v úvodu, i pod lakem ve vlastním katalogu. Jinak klidné, klasické uspořádání knihy (a její úzkostné čtenáře) narušují jen obrázky posouvající se neuroticky do textu a dva prázdné černé obdélníky namísto obrázků, mezery v celkovém obrazu autobiografického, ale plachého umělce. Ve stříbrné obálce katalogu se odrážejí pokřivené tvary i zrcadlová stěna, která na ochozu prvního patra Veletržního paláce pojala Bolfovu site specific kresbu i kurátorský text Otto M. Urbana. Umělce zvlášť reflektuje třiadvacet desek s předtištěným černým obdélníkem, které osobně vyškrábal.

2019

Další z kategorie Umění: