
Zavřený Čestr částečně nahrazuje v mnoha ohledech velkolepá restaurace zaměřená na české hovězí a vepřové v ulici Politických vězňů. Napětí mezi vysokým a nízkým, mezi bankovním palácem a řezničinou (ačkoli v zásadě je to přece stejná práce), honosností mramorového obětního oltáře v secesním interiéru bývalého zednářského sídla a přiznanou nerezovou surovostí gastrovybavení se odrazila v architektuře Rudolfa Netíka i designu našeho Bohumila Vašáka a ve forenzních fotografiích Dušana Tománka. Sofistikované artdecové rastry, elegantní kapesníčky a zdobné písmo při bližším pohledu odhalují prostou základní konstrukci – kost. V tom se principiálně přibližují člověku – co vypadá důstojně, je ve skutečnosti jen sbírka masa a kostí. V tomhle případě ale kostí hovězích, se správným poměrem stran, definovaným ve spolupráci s řezníky. Z kostěného loga vznikla ve spolupráci s Markem Pistorou kompletní abeceda a klouby v písmu se tak stávají jediným ornamentem v jinak prosté grafické identitě, jejíž barevnost navazuje stejnou měrou na Čestr a Naše maso jako na užití fialové v katolické církvi.